Delfíni vydávají zvuky pomocí svých foukacích otvorů, které jsou umístěny na temeni hlavy. Když delfín vydechne, vzduch prochází dmychadlem a rozvibruje hlasivky a vytváří zvuk. Tvar hlavy delfína a velikost jeho foukacího otvoru pomáhá zesílit zvuk a promítat jej dopředu.
Delfíni mohou také využívat své echolokační schopnosti ke vzájemné komunikaci. Echolokace je schopnost používat zvukové vlny k vytvoření mentálního obrazu okolního prostředí. Delfíni produkují vysokofrekvenční cvakání, která se odrážejí od předmětů ve vodě a vracejí se k jejich uším. Posloucháním ozvěny mohou delfíni určit velikost, tvar a vzdálenost objektů v jejich prostředí.
Delfíni používají echolokaci k nalezení potravy, orientaci ve svém prostředí a vyhýbání se predátorům. Mohou také používat echolokaci ke vzájemné komunikaci. Delfín může například použít echolokaci k nalezení jiného delfína a poté s ním komunikovat pomocí série kliknutí.
Delfíni jsou schopni komunikovat v hluboké vodě na velmi dlouhé vzdálenosti díky svým silným hlasivkám, tvaru hlavy a jejich echolokačním schopnostem. Tyto úpravy umožňují delfínům zůstat ve vzájemném kontaktu, i když jsou daleko od sebe.