Jak jsou příběhové kopce jako bílé slony modernistické fikce?

Povídka Ernesta Hemingwaye „Hills jako bílé slony“ je klasickým příkladem modernistické fikce a předvádí klíčové rysy tohoto hnutí. Příběh napsaný v roce 1927 a je zasazen do Španělska, kde se mladý americký pár potýká s rozhodnutím, které výrazně ovlivní jejich životy. Zde je to, jak „Hills jako bílé slony“ ztělesňuje vlastnosti modernistické fikce:

Fragmentace a narážka:

Vyprávění je roztříštěné, což odráží roztříštěnou mysl ženského charakteru. Dialog mezi párem je rozptýlen úryvky popisů a vytváří nesouvislý a eliptický tok, který zpochybňuje tradiční techniky vyprávění. Hemingway se zmiňuje o rozhodnutí páru ohledně potratů, aniž by jej výslovně uvedl, a zvyšuje nejednoznačnost a složitost příběhu.

proud vědomí:

Hemingway využívá vyprávění proudu vědomí, zachycuje vnitřní myšlenky a emoce postav, když se svým rozhodnutím potýkají. Tato technika odhaluje mentální procesy páru, což čtenáři umožňuje přímo porozumět jejich myšlenkám, strachům a motivacím.

Symbolika a obraz:

Příběh je bohatý na symboliku a obraz a přidává vrstvy významu do vyprávění. Samotný titul „Hills jako bílé slony“ navrhuje ambivalenci ženy ohledně jejího výběru. Opakující se motiv vlaku, který symbolizuje pohyb, změnu a útěk, dále zdůrazňuje emoční nepokoj páru.

Nedostatek rozlišení:

Na rozdíl od tradičních povídek „Hills jako bílý sloni“ neposkytují jasné rozlišení ani odpovědi. Konflikt zůstává nevyřešený a odráží situace v reálném životě, ve kterých složité volby nevedou vždy k jasnému výsledkům. Tato otevřenost vyzývá čtenáře, aby přemýšlel o důsledcích a důsledcích rozhodnutí páru.

Zaměřte se na interiéru:

Spíše než zaměření na externí události se příběh ponoří hluboko do 内心生活 postav, zkoumá jejich psychologické stavy, obavy a konflikty. Toto zaměření na vnitřnost je v souladu s důrazem modernistické fikce na psychologický realismus.

Minimalistická próza:

Hemingwayův styl psaní v „Hills jako bílé slony“ ilustruje modernistickou minimalistickou estetiku. Próza je stručná, přesná a zbavena zbytečných ozdob. Tato ekonomika jazyka umožňuje, aby se témata a emoce příběhu objevila s větší mocí a dopadem.

subtext a ironie:

Příběh je naložen podtextem a ironií a vyzývá čtenáře, aby dešifroval předpokládané významy pod povrchem. Dialog postav často nese subtextuální vrstvy a ironie jejich situace zvyšuje hloubku a složitost příběhu.

„Kopce jako bílé slony“ zachycují podstatu modernistické fikce prostřednictvím experimentálních technik, roztříštěného vyprávění, zaměření na vnitřnost a použití symboliky a obrazů. Příběh zpochybňuje tradiční konvence vyprávění, vyvolává promyšlené rozjímání a odráží složitosti a nejednoznačnosti lidské existence v moderní éře.