Tady je porucha:
slaná voda:
* vysoká koncentrace soli: Obsahuje značné množství rozpuštěných solí, především chlorid sodný (NaCl), což mu dává slanou chuť.
* nalezeno v oceánech a moři: Tvoří asi 96,5% zemské vody.
* vyšší hustota: Vzhledem k rozpuštěným soli je slaná voda hustší než sladká voda.
* vyšší bod varu: Rozpuštěné soli zvyšují bod varu slané vody.
* není vhodné pro pití: Vysoká koncentrace soli je nevhodná pro lidskou spotřebu.
Sladká voda:
* nízká koncentrace soli: Obsahuje velmi málo rozpuštěných solí, takže je to čerstvé.
* nalezeno v řekách, jezerech a podzemních vodách: Tvoří pouze asi 2,5% zemské vody.
* nižší hustota: Méně husté než slaná voda.
* nižší bod varu: Nedostatek rozpuštěných solí má za následek nižší bod varu.
* vhodné pro pití: Nízká koncentrace soli je vhodná pro lidskou spotřebu.
Další klíčové rozdíly:
* Zdroj: Slaná voda pochází z oceánů a moří, zatímco sladká voda pochází z řek, jezer a podzemních vod.
* pH: Sladká voda obvykle má neutrální pH (kolem 7), zatímco slaná voda je mírně alkalická (kolem 8).
* zákal: Sladká voda se může lišit v zákalu (oblačnost) v závislosti na zdroji, zatímco slaná voda je obecně jasnější.
Stručně řečeno, hlavní rozdíl spočívá v obsahu soli , který ovlivňuje různé fyzikální a chemické vlastnosti. Díky tomuto rozdílu je slaná voda nevhodná pro pití, ale nezbytná pro mořský život, zatímco sladká voda je zásadní pro lidskou spotřebu a mnoho dalších použití.