Cíl: Studovat chování tučňáků v situaci schoulení a určit faktory, které ovlivňují jejich vzorce schoulení.
Hypotéza:
1. Tučňáci se k sobě choulí, aby šetřili tělesné teplo a energii v chladném prostředí.
2. Velikost a hustota shluku tučňáků jsou ovlivněny okolní teplotou a větrnými podmínkami.
3. Tučňáci v hloučku projevují kooperativní chování a sociální interakce.
Materiály:
1. Skupina tučňáků (živých nebo v kontrolovaném prostředí)
2. Venkovní nebo teplotně řízené prostředí s proměnlivou teplotou a větrnými podmínkami
3. Pozorovací zařízení (dalekohledy, kamery, záznamová zařízení)
4. Listy pro sběr dat nebo software
5. Stopky nebo časovače
6. Teploměry nebo teplotní čidla
7. Anemometry nebo ukazatele rychlosti větru
8. Průvodce pozorováním chování
Postup:
1. Vyberte vhodné místo se skupinou tučňáků v jejich přirozeném prostředí nebo kontrolovaném prostředí, které umožňuje pozorování a manipulaci s teplotními a větrnými podmínkami.
2. Vytvořte pozorovací stanice a zařízení pro zaznamenávání chování a podmínek prostředí tučňáků.
3. Pozorujte a zaznamenávejte chování tučňáků při shlukování po určitou dobu, zaznamenávejte si jejich pozice, pohyby, interakce a vzorce schoulení.
4. Během pozorovacího období zaznamenávejte v pravidelných intervalech okolní teplotu a rychlost větru.
5. Provádějte experimenty pomocí manipulace s teplotními a větrnými podmínkami, abyste pozorovali, jak tyto změny ovlivňují chování tučňáků k choulení.
6. Shromážděte údaje o velikosti, hustotě a složení shluků a také o trvání a frekvenci shlukování.
7. Analyzujte data, abyste identifikovali vzorce a vztahy mezi chováním v tlačenici a podmínkami prostředí.
Očekávané výsledky:
1. Tučňáci se při nižších teplotách a vyšších rychlostech větru choulí těsněji a častěji, aby šetřili tělesné teplo.
2. Velikost a hustota shluků se bude zvyšovat s klesající teplotou a rostoucí rychlostí větru.
3. Tučňáci v hloučku budou vykazovat kooperativní chování, jako je schoulení se kolem nejzranitelnějších jedinců (např. mláďat, zraněných tučňáků) a úprava jejich pozice pro optimalizaci zadržování tepla.
Závěr:
Experiment poskytuje pohled na adaptivní chování tučňáků v reakci na environmentální výzvy. Výsledky podporují hypotézu, že choulení slouží jako termoregulační strategie pro tučňáky a že jejich vzorce choulení jsou ovlivněny teplotou a větrnými podmínkami. Další studie mohou prozkoumat další faktory, které mohou ovlivnit chování při shlukování, jako je sociální hierarchie, vyhýbání se predátorům a úspora energie.