Buněčné kultury :Vědci mohou pěstovat buňky z živých organismů, jako jsou bakterie, kvasinky a savčí buňky, v laboratorním prostředí. Tyto buněčné kultury lze použít ke studiu řady biologických procesů a testování účinků různých látek, jako jsou léky nebo toxiny.
Modely tkání :Vědci mohou vytvářet trojrozměrné modely tkání pomocí různých technik, jako jsou organoidy, lešení a hydrogely. Tyto tkáňové modely lze použít ke studiu vývoje a funkce tkání a testování účinků různých látek na tkáně.
Organoidy :Organoidy jsou miniaturní orgány vypěstované v laboratoři z kmenových buněk. Poskytují komplexnější a realističtější model struktury a funkce orgánů ve srovnání s buněčnými kulturami a umožňují výzkumníkům studovat orgánově specifické procesy a reakce na různé podmínky.
Biomateriály :Vědci mohou navrhovat a testovat různé biomateriály, jako jsou implantáty, systémy podávání léků a tkáňové lešení. Tyto biomateriály se často používají v lékařských aplikacích a je třeba je vyhodnotit z hlediska jejich bezpečnosti, kompatibility a účinnosti.
Ukázky z prostředí :Vědci mohou sbírat a analyzovat vzorky životního prostředí, jako je půda, voda a vzduch, za účelem posouzení přítomnosti a dopadu znečišťujících látek, mikroorganismů nebo jiných látek.
Počítačové simulace :Výpočtové metody a matematické modelování lze použít k simulaci a predikci chování a interakcí komplexních biologických systémů. Počítačové simulace mohou poskytnout vhled do biologických procesů a pomoci výzkumníkům navrhnout experimenty nebo vyvinout nové léky a způsoby léčby.
Analýza dat :Vědci mohou analyzovat velké množství dat z experimentů, klinických studií nebo jiných zdrojů pomocí statistických a výpočetních metod. Analýza dat může identifikovat vzorce, vztahy a trendy, které výzkumníkům pomohou pochopit biologické procesy nebo vyvinout nové hypotézy pro další zkoumání.